Jak to začalo?

Má cesta začala z cela praktických důvodů. Zlomená kostrč, obrovské bolesti a hektický život bankovní úřednice. Na hodinách jógy jsem se konečně zastavila a uvědomila, že vnímám více, než jen své tělo. Procházela jsem celým svým tělem, všímala si hranic, kde se protahuji a kde se přepínám, začala jsem pozorovat svou mysl, jak funguje, na co se zaměřuje a kam pak vede má energie. Uvědomila jsem si, že si vytvářím svou přítomností vše, co se posléze děje. Jóga mě přivedla ke zvědomění a stálému zvědomování. Dechové praktiky mě pomohly zklidnit a naladit se na přítomný okamžik, na teď a tady, které nevytváří žádné nepravdy.

Jógu vnímám jako cestu hlouběji k sobě. Je jednou z cest, jak se harmonizuji, čerpám energii a navíc mi při cvičení přicházejí vize..

 Když si jdu zacvičit, tak teprve zjišťuji, jak se mám, jak se cítím, co se ve mě děje a zda se potřebuji naladit na to co mě čeká, nebo se chci zklidnit nebo naopak nakopnout A podle toho začnu cvičit, pak to přijde samo.

Hlavně jsem dospěla do volnosti. Vybírám cviky, které mi právě dělají dobře a můžu v nich i zůstat ve výdrži.Když cvičím venku, vnímám dotek větru na svých tvářích, cítím teplo ze slunečního svitu a vdechuji voňavou zem. Tu zapomínám na cvičení a pozice. Vnímám propojení a jednotu. Tančím s živly ...

Samozřejmě, že si cvičením udržuji kondici, také je to výživa pro zdravou psychiku, protahuji a posiluji tělo a klouby. Jóga mě učí pravidelnosti a trpělivosti, naslouchání sobě a netlačit na sebe jak v polohách, tak ve výkonu.